Ovttageardánahttin

(66) Mii eat galggáge bilkidit Saari álbmogiidgasasaš sámi musihka fuotnin dahje imaslaččan. (I 12)

(67) – – nu guhká go Wimme ieš seailluha iežas sapmelasvuođa dovdá iezas sápmelaččan – – (I 12)

Boasttoanalysa orru vuhttome maiddái dáin bárrastávvalnomeniin, maid studeanttat leaba čállán geahnohis dássái (ovdamearkkat 68–69).

(68) – – de nuorra lea vohon earalágan go "dievas" sáminuorat, geain goappáge váhnen lea sápmelaš. (A 34)

(69) Valástallit leat dego gávpedávviriid, maid gohččit ostet ja vuvdet nuppis nuppái nu hirbmasit beroš valástalliid dovdduin. (A 41)

6.2.1.2.2. Ovttageardánahttin

Nubbin eanemus klusiila- ja affrikáhtagemináhtaid feaillaid čilge ovttageardánahttin, 18 geardde, badjel goalmmádasa (39 %) klusiila- ja affrikáhtagemináhtaid feaillain.

Studeanta vállje čállit konsonántaguovddážii ovttageardánet, dábálet hámi iige váddáset ja eanet ráddjejuvvon hámi. Studeanttat dahke buot feaillaid bárrastávvalnomeniin.

Studeanttat ovttageardánahtte konsonántaguovddážii gievrras dási, mii lea oahpis ovttaidlogu nominatiivvas, nomena vuođđohámis. Golbma studeantta dahke beali ovttageardánahttinfeaillain, 9 feailla. Muhtin studeanttaid studeantaiskosiin vuhttojedje riektačállima lassin maiddái syntávssalaš, morfologalaš ja leksikálalaš feaillat ja sin eatnigiela máhttu davvisámegielas ii orron leahkime beare nanus ja danne sii soite álkibut dorvvastit ovttageardánahttimii konsonántaguovddáža riektačállimis (ovdamearkkat 70–71).

(70) – –guođđan iežaneases elektrovnnalaččaid luoddaid. (A 32)

(71) Jus don doalat loddis menno ságga gidda, de dat sáhtá jápmat. (I 33)

Ovttageardánahttimii soite dorvvastit maiddái studeanttat, geat eai nagodan analyseret cealkagiid vai dieđáledje nomeniid sadjehámi ja dási ja dieđáledje goappá dásis nomeniid galggalii čállit (ovdamearka 72). Dát gáibida studeanttas ollu návccaid ja

81

danne son soaitá dorvvastit ovttageardánahttimii. Soaitá maiddái ahte studeanttat eai leat dovdán sadjehámi.

(72) – – ahte olbmot geat barget gárra bargguid fuones bálkkáin oaináše iežaset bargguin rivttes haddi (O 24)

Erenoamážit aš-loahppasaš bárrastávvalnomenat orro hástaleame studeanttaid

riektačállinmáhtuid, danne go máŋggat studeanttat feilejedje dáin nomeniin.

aš-loahppasaš bárrastávvalnomen čállojuvvo essiivvas gievrras dássái. Essiiva-sadjehámi čállin orru leahkime aš-loahppasaš bárrastávvalnomeniid konsonántaguovddážiid čállimis dovdomearkkalaš, váddáset hápmi. Dovdomearkkalaš hámi lea váddáset oahppat ja muitit, danne go dat lea hárveneabbo, čatnasa dihto njuolggadusaide ja geavahuvvo dihto birrasis (James 1998: 182). Danne studeanta soaitá ovttageardánahttinprinsihpa mielde čállit nomena essiivvas geahnohis dássái, go studeantta ii muite dehe fuomáš spiehkastaga (ovdamearkkat 73–74). aš-loahppasaš bárrastávvalnomenat nohket ovttaidlogu nominatiivvas, vuođđohámis, š-bustávvii, omd.

diekkáraš, ja danne dat ii veahket studeantta gievrras ja geahnohis dási earuheames seamme ládje go omd. guovttestávval bárrastávvalnomeniin, main ovttaidlogu nominatiiva lea gievrras dásis, viessu.

(73) Oba systema lea ráhkaduvvon kommunisma varas, iige heive diekkáraččan demokratiijai. (O 4)

(74) Juos dán ádde ii boahtevuohta oro nu gáfat, eaige horrormuitalusat dihtoriid seahkaneamis boahtedálvve nu dehálaččan. (O 24)

Bidjen dáid aš-loahppasaš bárrastávvalnomeniin dahkkojuvvon feaillaid ovttageardánahttinfeaillaide danne go dáin studeanttain eai lean duogážis makkárge analysafeaillat, nugo ledje studeanttas, gean aš-loahppasaš feaillaid bidjen analysafeaillaide (logus 6.2.1.2.1.).

Ovttageardánahttin vuhttui moadde- ja nubbi-pronomeniid konsonántaguovddážiin go guhtta studeantta čálle pronomeniid gievrras dássái (ovdamearkkat 75–77). Studeanttat feilejedje erenoamážit genetiivvas, man dovdán sáhttá leat váttis. Pronomeniid riektačállin lei dakkár, mii hásttuhii maiddái dakkár studeanttaid, geain eai lean ollu riektačállinfeaillat.

82

(75) Bláđđi lea dušše moadde olbmo forum – – (A 45) (76) Ja moadde jagi maŋŋá vel lasi. (A 31)

(77) – – dan dihte olles gilvvut leat sirdejuvvon nubbi riikii. (E 37)

6.2.1.2.3. Boasttoanalogiija

Vehá badjel logádasa (13 %) klusiila- ja affrikáhtagemináhtaid feaillain čilge boasttoanalogiija, nappo guđa geardde. Analogiija vuođđojurdaga mielde giela oahpahalli jurddaša ahte sutnje oahpes jovssusgiela njuolggadusa sáhttá heivehit muhtin iežá sajis. Dát doaibmamálle ii goittotge doaimma ja boađusin lea feaila. (James 1998:

185.) Klusiila- ja affrikáhtagemináhtain ledje guhtta feailla, mat orro šaddan boasttoanalogiija boađusin. Dáid feaillaid studeanttat dahke guđa bárahisstávval-nomenis ja ovtta kontrakšuvdnabárahisstávval-nomenis. Bárahisstávval- ja kontrakšuvdnanomeniid konsonántaguovddážiid čállimii studeanttat orro váldán málle bárrastávvalnomeniid riektačállinnjuolggadusain ja heivehan dáid riektačállinnjuolggadusaid bárahisstávval- ja kontrakšuvdnanomeniid konsonántaguovddážiid čállimii.

Studeanttat orro jurddašan ahte ovttaidlogu nominatiivvas čállojuvvo gievrras dássi dego bárrastávvalnomeniin (ovdamearka 78) ja genetiiva-akkusatiivvas geahnohis dássi (ovdamearka 79) ja komparatiivvas geahnohis dási (ovdamearka 80). Komparatiivvas studeanta lea laktán komparatiivva dovddaldaga -eabbo- sátnemáddagii váttás-, mii orru čujuheame dan guvlui, ahte studeanta lea jurddašan sáni konsonántaguovddáža láhttet dego bárrastávvalnomeniin, *váddis : *váddása (ovdamearka 80).

(78) Muhto vel eánet mun balan, ahte eallimis boahtá rieggis mii johtá álo – – (O 16)

(79) – –gerdat gili šlattariid – – (O 30)

(80) – – ja dalle lea olu váttáseabbo váikkuhit áššiide ja buoridit olbmuide dili.

(A 42)

Nominatiivvas dahkkojuvvon feaillaid sivvan (ovdamearka 78) sáhtálii jurddašit maiddái ovttageardánahttima, danne go studeanttat čálle konsonántaguovddážii gievrras dási, mii geavahuvvo bárahisstávval- ja kontrakšuvdnanomeniin buot iežá sadjehámiin earret ovttaidlogu nominatiivvas ja essiivvas. Mun goittotge sirrejin dáid feaillaid analogiijafeailan dan maŋŋel go geahčadin, makkár giella dáid feaillaid dahkan

83

studeanttaid studeantaiskosiin obalohkái lei ja makkár čállinfeaillaid studeanttat dahke.

Studeantaiskosiid čállinfeaillaid kvalitehta vuođul dáid feaillaid sivvan orui leahkime boasttoanalogiija.

6.2.2. Kásusfeaillat

Dássemolsašuddama kásusfeaillaide gullet dáhpáhusat, maid studeanttat dahke grafemalaččat álkes konsonántaguovddážiin. Dákkárat leat konsonántaguovddážat, main gievrras ja geahnohis dási erohusa gullá čielgasit jietnadeamis ja danne jietnadeami sáhttá atnit ávkin konsonántaguovddáža čállimis. Kásusfeaillain studeanta čálii nomena ovttaidlogus boastto giellaoahpalaš sadjehápmái, omd. nominatiivva genetiivva sadjái dego cealkagis Muhtimat dollet Tsetsenia soahti mearkkan das.

Dássemolsašuddandáhpáhusat, mat gullet grafemalaččat álkes konsonánta-guovddážiidda, leat dakkárat, main kvantitatiivvalaš dássemolsašuddan lea konsonántačoahki maŋit lahtu veagas, omd. bargu : barggu dehe main lea kvantitatiivvalaš dássemolsašuddama lassin vel kvalitatiivvalaš dássemolsašuddan, omd. luohti : luođi, bávččas : bákčasa. Sirrejin grafemalaččat álkes konsonánta-guovddážiidda maiddái dákkár dássemolsašuddandáhpáhusaid, main lea girjegielas sihke kvalitatiivvalaš ja kvantitatiivvalaš dássemolsašuddan, omd. olmmái : olbmá, muhto muhtin suopmaniin beare kvantitatiivvalaš dássemolsašuddan, omd. Suoma njárgga suopmanis goalmmát ceahki klusiila ii jietnaduvvo /o·lmmaaj : o·l ma/ ja Deanu čázádaga suopmaniin almmái : albmá jietnaduvvo /â·lmmääj : â·l mää/. Dát gullet grafemalaččat álkes konsonántaguovddážiidda danne go studeanta gullá geahnohis ja gievrras dási erohusa iežas jietnadeamis. Gieđahalan kvantitatiivvalaš ja kvalitatiivvalaš dássemolsašuddandáhpáhusaid sierra danne go daidda eai leat ovttalágan čilgehusat.

Kásusfeaillaid studeanttat dahke 26 geardde ja dát lea vuollái viđádasa (17 %) buot dássemolsašuddanfeaillain. Grafemalaččat álkes konsonántaguovddážat ledje viđa studeantta váttisvuohta: sii dahke stuorimus oasi feaillain, 23 feailla ja okta sis feilii joba ovcci geardde go eanaš sis feilii njealji geardde. Kásusfeaillaid sivva gádno studeanttaid giellamáhtus, go fas grafemalaš dássemolsašuddanfeaillain studeanttat eai

84

hálddašan ortografiija riektačállinnjuolggadusaid. Kásusfeaillat eai leat dábálaččat dákkár eatnigielat hubmiide, geain lea buorre ja nanu eatnigiela máhttu. Kásusfeaillaid dahkan studeanttat leat soaitán oahppat davvisámegiela skuvllas vierrogiellan muhto studeanttat eai leat ožžon doarvái gielalaš fállosa, vai sin syntávssalaš giellamáhttu livččii dakkár dásis ahte sii eai dagale dákkár feaillaid. Studeanttaid siskkáldas giellaoahppa ii leat doarvái nanus ja dákkár studeanttat šaddet guorahallat gielaset dárkkibut vai eai feile syntávssas.

Studeanttat dahke buot kásusfeaillaid ovttaidlogu giellaoahpalaš sadjehámiin dego tabeallas 18 oaidná.

Tabealla 18. Kásusfeaillat konsonántaguovddážiid mielde.

Konsonántaguovddáš nom. akk. gen. oktiibuot

CII h-álgosaš kč 3 4 1 8

preaspirašuvnnak. kč 6 1 - 7

i, l, v -álgosaš kč - 1 3 4

CII gemináhtat - 3 1 4

k-álgosaš kč - - 2 2

klusiilanasála 1 - - 1

oktiibuot 10 9 7 26

Tabeallas 18 boahtá ovdan, ahte studeanttat dahke oktiibuot logi feailla nominatiivvas, ovcci feailla akkusatiivvas ja čieža feailla genetiivvas. Orru nu, ahte studeanttaide dagahedje váttisvuođaid dovdát giellaoahpalaš sadjehámiid guhtet guoimmisteaset.

Giellaoahpalaš sadjehámiid ovttaidloguin eai leat matge sierra gehčosat, muhto erohus nominatiivva ja genetiiva-akkusatiivva gaskkas vuhtto beare konsonántaguovddážis.

Maiddái dat, ahte giellaoahpalaš sadjehámiin ii leat semantihkalaš sisdoallu muhto beare giellaoahpalaš sajádat, sáhttá dagahit dan, ahte studeanttaide lea váttis dovdát, goas galgá čállit nominatiivva ja goas genetiiva-akkusatiivva. Studeanttat dahke buot iežá feaillaid bárrastávvalnomeniin, earret ovtta feailla, mii dahkkojuvvui kontrakšuvdnanomenis. Tabeallas 18 oidno, ahte studeanttat feilejedje eanemusat nuppi ceahki h-álgosaš konsonántačohkiin, omd. ožžon veháš ruhta, ja preaspirašuvnnakeahtes konsonántačohkiin, omd. Dat lea maid stuorra fitnodagaid gilvvu.

85

26 kásusfeailla sivvan lei 15 dáhpáhusas ovttageardánahttin, mii čilge badjel beali (57

%) kásusfeaillain. Ovttageardánahttimis studeanta čálii konsonántaguovddážii nomena dábálet, oahppáset ja ovttageardánet hámi, gievrras dási, omd. dárbbašit maid buorre áibmu. Sihke suomagiela interfereansa ja boasttoanalysa čilgejit vádjit viđádasa kásusfeaillain, goabbánai vihtta feailla. Ovtta kásusfeailla čilge sehkken. Suomagiela interfereanssa vuhtton orru geažudeame dan guvlui, ahte dáin studeanttain sámegiella ii leat dat nannoset giella, muhto baicce suomagiella. Boasttoanalysas studeanttas lei árvalus, mot konsonántaguovddáža galggalii čállit, muhto árvalus lei boastut.