Bohtosiin almmolaččat

Studeanttat dahke oktiibuot 308 feailla nomeniid konsonántaguovddážiin, mat ledje davvisámegiela eatnigiela studeantaiskosiin. 45 studeantaiskosa ollislaš sátnemearis, mii lea 19532 sáni, 308 feailla lea beare 1,6 proseantta. Dát 308 feailla juohkásit dássemolsašuddan-, grafema- ja hábmenfeaillaide.

Govus 1. Feaillat feailajoavkkuid mielde.

Govvosis 1 boahtá ovdan ahte studeanttat feilejedje eanemusat dássemolsašuddamis.

Studeanttat dahke bealli feaillain (49 %), 152 feailla, dássemolsašuddamis. Nubbin eanemusat studeanttat dahke grafemafeaillaid. Goalmmadas feaillain (34 %), 103 feailla, ledje grafemafeaillat. Unnimusat studeanttat dahke hábmenfeaillaid. Dušse vehá badjelas guđádas (17 %), 53 feailla, ledje hábmenfeaillat. Čieža studeantta eai feilen nomeniid konsonántaguovddážiin oktiige ja eanemusat feiliiga guokte studeantta, geat dagaiga iežaska studeantaiskosiin 26 ja 25 feailla nomeniid konsonántaguovddážiin.

Muđui studeanttat feilejedje studeantaiskosiin beare moatti geardde guhtenai ja dallenai sis ledje váttisvuođat beare dihto riektačállináššiiguin, omd. pronomeniid riektačállimis.

Studeanttat dávjá geardduhedje feailla, go čálle boastto hámi máŋgga geardde.

Go feaillaid geahčada grafemalaččat váttes ja álkes konsonántaguovddážiid mielde, de boađus lea veháš iežálágan ja dát boahtá ovdan govvosis 2.

Dássemolsa-šuddanfeaillat

49 % Grafemafeaillat

34 % Hábmenfeaillat

17 %

58

Govus 2. Feaillat juhkkojuvvon ortográfalaš feaillaide ja studeantta giellamáhtu dagahan feaillaide.

Govvosis 2 boahtá ovdan, ahte feaillain measta golbma njealjádasa (74 %), 229 feailla, ledje ortográfalaš feaillat. Studeanttaide dagahedje stuorimus váttisvuođaid diehtit mot sániid konsonántaguovddážiid galgá čállit riekta davvisámegiela ortografiija mielde, nappo studeanttain ledje váttisvuođat nomeniid konsonántaguovddážiid čálalaš olggosbuktojumis. Studeanttat eai hálddašan nomena konsonántaguovddáža čálalaš hámi eaige sáhttán čállimis dorvvastit iežaset jietnadeapmái, muhto fertejedje muitit ja diehtit konsonántaguovddáža riektačállinnjuolggadusaid. Studeanttaid giellamáhtu dagahii feaillaid oktiibuot 26 proseantta (79 feailla) ja dáidda feaillaide gávdnui čilgehus studeanttaid giellamáhtus (govus 2). Dáid feaillaid oktavuođas čálalaš olggosbuktojupmi baicce čájehii, makkár feaillaid studeanttat dahke dákkár konsonántaguovddážiin, main čielgasit gullá erohusa gievrras ja geahnohis dási gaskkas.

Go govvosa 2 sisdoalu geahčada dárkileappot ja guorahallá, mat leat ortográfalaš feaillat ja studeantta giellamáhtu dagahan feaillat, de šaddá govvosa 3 lágan govus.

Ortográfalaš feaillat

74 % Studeantta giellamáhtu dagahan feaillat

26 %

59

Govus 3. Feaillat juhkkojuvvon feailaluohkáid mielde.

Govvosis 3 boahtá ovdan, ahte studeanttat feilejedje eanemusat grafemalaš dássemolsašuddamis, nappo čálle grafemalaččat váttes konsonántaguovddážiidda boastto dási. Studeanttat dahke feaillain guokte viđádasa (41 %), 126 feailla, grafemalaš dássemolsašuddamis. Grafemalaš dássemolsašuddanfeaillain studeanttat feilejedje eanemusat h-álgosaš konsonántačohkiin, omd. meahcci jienat, ja klusiila-ja affrikáhtagemináhtain, omd. sápmelažžain.

Nubbin eanemusat studeanttat bártidedje grafemafeaillain, oktiibuot 103 geardde.

Feaillain veháš badjelas goalmmádas (34 %) ledje grafemafeaillat (govus 3).

Grafemafeaillan studeanttat dahke čállinfeaillaid konsonántaguovddážiid kvantitehtas ja namalassii dákkár dáhpahusain, main konsonántaguovddážiin lei h-konsonántta, degomat suorgásiin, omd. dáhppáhusaid, ja pronomenain, omd. juohkke, main studeanttat fertejit beare diehtit ja muitit, mot sánit čállojuvvojit.

Govvosis 3 oaidná, ahte goalmmádin eanemusat studeanttat dahke hábmenfeaillaid, mat ledje vehá badjel guđádasa (17 %) buot feaillain. Studeanttat feilejedje nomeniid sojaheamis, nappo hábmemis, 53 geardde. Nomeniid hábmen dagahii studeanttaide eanemusat váttisvuođaid preaspirašuvnnakeahtes konsonántačohkiin, omd. bárggui, gievrasat. Hábmenfeaillain studeanttat čálle nomeniid dakkár hámiide, makkárat sániin eai oba leatge. Unnimusat studeanttat feilejedje sadjehámiiguin, dušše 26 geardde.

Feaillain dušše vuollel logádas (8 %) ledje kásusfeaillat. Dáid studeanttat dahke álkes konsonántaguovddážiin, nappo dakkáriin main gullá čielgasit gievrras ja geahnohis dási erohusa. Studeanta čálii bárrastávvalnomena konsonántaguovddáža boastut, man dihte nomen šattai boastto sadjehápmái. Studeanttat dahke kásusfeaillaid giellaoahpalaš

Grafemalaš dm-feaillat

41 % Grafemafeaillat

34 % Hábmen-

feaillat 17 % Kásusfeaillat

8 %

60

sadjehámiin ja sii čálle dávjjimusat genetiiva-akkusatiivva sadjái nominatiivva, omd.

geavahit nu váttes giella, ožžon veháš ruhta. Studeanttat feilejedje eanemusat nuppi ceahki h-álgosaš konsonántačohkiin, dego manne Jeltsin ain joatkka soahti, ja preaspirašuvnnakeahtes konsonántačohkiin, dego Dán áigge nuoraide luonddu lea.

Govvosis 4 boahtá ovdan, makkár konsonántaguovddážiin studeanttat dahke eanemusat dássemolsašuddan- ja hábmenfeaillaid.

Govus 4. Dássemolsašuddan- ja hábmenfeaillat konsonántaguovddážiid mielde.

Govvosis 4 boahtá ovdan, ahte njeallje viđádasa (81 %) dássemolsašuddan- ja hábmenfeaillain studeanttat dahke viđa konsonántaguovddášjoavkkus: eanemusat h-álgosaš konsonántačohkiin ja klusiila- ja affrikáhtagemináhtain ja unnimusat i, l, v-álgosaš konsonántačohkiin. Studeanttat feilejedje 168 geardde dán viđa konsonántaguovddášjoavkkus go dássemolsašuddan- ja hábmenfeaillat ledje oktiibuot 204.

Govvosis 4 oaidná, ahte golbma stuorimus konsonántaguovddášjoavkku gullet grafemalaš dássemolsašuddanfeaillaide ja dat gokčet 59 proseantta dássemolsašuddan- ja hábmenfeaillain. Eanemusat studeanttaide dagahedje riektačállinfeaillaid h-álgosaš konsonántačoahkit ja klusiila- ja affrikáhtagemináhtat, main goappašiin studeanttat feilejedje 46 geardde (22 %) (govus 4). h-álgosaš konsonántačohkiin dahkkojuvvon feaillat ledje ovdamearkka dihte dákkárat, su dáhttu vuosta, guhkkes áigái ja klusiila- ja affrikáhtagemináhtain dákkárat, loddis, sápmelažžat. Goalmmádin eanemusat

h-álgosaš kč

61

studeanttat feilejedje preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiin, 30 geardde (15 %) (govus 4). Ovdamearkan preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiin dahkkojuvvon feaillain leat omd. mearkkan, dat lea lunddolaš lávkki. Sáhttánai dadjat, ahte dát golbma joavkku orrot leahkime studeanttaide váddásat ja dát joavkkut leatnai dakkárat, mas studeantta lea váttis atnit čállimis veahkkin iežas njálmmálaš giela.

Govvosis 4 boahtá ovdan, ahte njealjádin ja viđádin eanemusat studeanttat feilejedje preaspirašuvnnakeahtes ja i, l, v-álgosaš konsonántačohkiin. preaspirašuvnnakeahtes konsonántačohkiin studeanttat dahke 25 feailla (12 %), omd. boastto sadjehámi čállimis, Dat lea maid stuorra fitnodagaid gilvvu, ja nomena hábmemis, Lávllas duohta ustidvuođa čajehit. i, l, v-álgosaš konsonántačohkiin studeanttat feilejedje 20 geardde (10 %), ja dahke omd. kásusfeaillaid, dárbbašit maid buorre áibmu, ja hábmenfeaillaid, vaikkuhusat oidnojiid nissoniid ja álmmaid olggooaidnus. Dáid konsonántačohkiid feaillat gullet kásus- ja hábmenfeaillaide ja daidda čilgehus gávdno studeantta giellamáhtus iige ortografiija hálddašeamis. Kásus- ja hábmenfeaillat ledje moatti studeantta váttisvuohta.

Govvosis 5 boahtá ovdan, makkár čilgehusat studeanttaid feaillaide leat.

Govus 5. Feaillaid čilgehusat.