6. NOMENIID KONSONÁNTAGUOVDDÁŠFEAILLAT
6.2. Dássemolsašuddanfeaillat
6.2.1. Grafemalaš dássemolsašuddanfeaillat
6.2.1.1. Konsonántačoahkit
Grafemalaš dássemolsašuddanfeaillaid studeanttat dahke oktiibuot 126. Grafemalaš dássemolsašuddamis studeanta ii sáhttán atnit iežas jietnadeami veahkkin dehe dan ávkášuhttin lei váttis.Gievrras ja geahnohis dási erohusa lea váttis dehe veadjemeahttun iežas jietnadeami bakte gullat. Grafemalaš dássemolsašuddamii gullet konsonántačoahkit, main lea kvantitatiivvalaš, dássemolsašuddan ja gemináhtat, main leat kvalitatiivvalaš dássemolsašuddan. Kvantitatiivvalaš dássemolsašuddamis gievrras ja geahnohis dási earuha konsonántaguovddáža guhkkodat, omd. oahppu : oahpu ja kvalitatiivvalaš dássemolsašuddamis konsonántta šlája rievdan, omd. spábba : spáppa.
Kvantitatiivvalaš dássemolsašuddamis studeanttat feilejedje 80 geardde ja dát dahká badjel golbma viđádasa (63 %) grafemalaš dássemolsašuddanfeaillain. Kvalitatiivvalaš dássemolsašuddanfeaillat ledje goase beali vehábut, 46 feailla, ja vádjit guokte viđádasa (37 %) grafemalaš dássemolsašuddanfeaillain studeanttat dahke kvalitatiivvalaš dášsemolsašuddamis. Grafemalaš dássemolsašuddanfeaillaid čilge dat, ahte studeanta ii leat máhttán čállit konsonántaguovddáža riekta, nappo son ii leat hálddašan konsonántaguovddáža čálalaš ovdanbuktima.
67
Tabeallas 14 boahtá ovdan, makkár giellaoahpalaš hámiin nomenat ledje go studeanttat dahke grafemalaš dássemolsašuddanfeaillaid.
Tabealla 14. Konsonántačohkiid feaillat giellaoahpalaš hámiid mielde.
Hámit h-álgosaš kč preaspiraš. kč s, t-álgosaš kč oktiibuot
nom. 5 12 - 17
gen. 13 2 1 16
akk. 3 5 2 10
lok. 13 3 - 16
ill. 2 2 - 4
kom. 1 2 - 3
ess. 1 3 - 4
adj.attr. 5 1 - 6
adj. veardid. 3 - 1 4
oktiibuot 46 30 4 80
Tabeallas 14 oaidná, ahte studeanttat dahke 46 feailla h-álgosaš konsonántačohkiin, 30 feailla preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiin ja njeallje feailla s-, t-álgosaš konsonánta-čohkiin. h-álgosaš konsonántačohkiin studeanttat dahke stuorimus oasi feaillain genetiivvas ja lokatiivvas, goappánai sadjehámis 13 geardde. Adjektiivaattribuhtain studeanttat feilejedje viđa geardde. Obalohkái studeanttat bártidedje beare moatti geardde dakkár attribuhtain, maid konsonántaguovddážis lei juoga iežá konsonántačoahkki go h-álgosaš konsonántačoahkki. Preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiin studeanttat feilejedje eanemusat nominatiivvas, 12 geardde.
Obalohkái studeanttat dahke čállinfeaillaid eanemusat giellaoahpalaš sadjehámiin ja lokatiivvas.
Studeanttat feilejedje konsonántačohkiin eanemusat sadjehámiid ovttaidloguin, beare čieža geardde máŋggaidlogus. Mu materiála vuođul ii leat sáhte vástidit, manne studeanttat feilejedje juste dáin sadjehámiin ja manne studeanttat feilejedje nu ollu eanet ovttaidlogu hámiin. Dása soaitá leahkit sivvan dat, ahte sadjehámit, main studeanttat feilejedje eanet, leat dábáleappot gielas go iežá sadjehámit dehe dasto dát sadjehámit ledje studeanttaide riektačállima dáfus váddáseappot go iežá sadjehámit. Mearkkašahtti lea dat, ahte komitatiivvas studeanttat feilejedje beare golbmii olles dutkamušas, mii lea oalle miellagiddevaš iđa veardidettiin iežá sadjehámiide, main feailamearit ledje stuoribut. Konsonántačohkiin studeanttat dahke feaillaid eanemusat bárrastávvalnomeniin, beare čieža geardde bárahisstávvalnomeniin.
68
Konsonántačohkiid 80 feilii gávnnahin njeallje čilgehusa, mat bohtet ovdan tabeallas 15.
Tabealla 15. Konsonántačohkiid feaillaid čilgehusat.
Čilgehus h-álgosaš kč preaspiraš. kč s, t-álgosaš kč Oktiibuot
Ovttageardánahttin 21 16 2 39
Suopmaninterfereansa 13 4 17
Boasttoanalysa BoaBoasttoanalogiija
9 3 12
Boasttoanalogiija 3 7 2 12
Oktiibuot 46 30 4 80
Tabeallas 15 oidno, ahte ovttageardánahttin čilge 39 feailla, goase beali (49 %) feaillain.
Ovttageardánahttin čilge dávjjimusat h-álgosaš ja preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiid feaillaid. Suopmaninterfereansa čilge 17 feailla, nappo viđádasa (21
%) feaillain ja suopmaninterfereansa vuhttui eanemusat h-álgosaš konsonántačohkiin.
Vuollái guđádasa (15 %) konsonántačohkiid feaillain čilgejit sihke boasttoanalysa ja boasttoanalogiija, goabbánai čilge 12 feailla. Boasttoanalysa vuhttui eanet h-álgosaš konsonántačohkiin ja boasttoanalogiija eanet preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiin. s, t-álgosaš konsonántačohkiide studeanttat geavahedje ovttageardánahttima ja boasttoanalogiija.
Muhtin riektačállinfeaillaid livččii sáhttán čilgehusa dáfus bidjat máŋgga kategoriijai, muhto dakkár dáhpáhusas lean ákkastallan manne lean čilgen feailla justa dainna čilgehusain go lean. Feailla šaddamii leat sáhttán váikkuhit maiddái máŋga ášši oktanaga ja dákkár oktavuođas lean buktán daid molssaeavttuid ovdan. Soames iežá livčče soaitán analyseret muhtin feaillaid iežá ládje, muhto go lean bidjan feailla dihto čilgehusa vuollái, de lean geahččalan ákkastallat manne lean ná bargan. Buvttán dábáleamos feaillaid ja čilgehusaid ovdan álggos ja dan maŋŋel feaillaid, mat eai lean nu dábálaččat. Dáinna ládje lohkki dalán oaidná, mat leat čállinfeaillaid dábáleamos čilgehusat, makkárat feaillat leat ja makkár konsonántaguovddážiin studeanttat feilejedje eanemusat.
69 6.2.1.1.1. Ovttageardánahttinfeaillat
Ovttageardánahttin čilge goase beali (49 %) konsonántačohkiid feaillain, 39 dáhpáhusa.
Konsonántaguovddáža ovttageardánahttima duogážis soaitá leahkit dat, ahte studeanta ii leat muitán, mot konsonántaguovddáža galgá čállit dihto oktavuođas ja lea danne dorvvastan ovttageardánahttimii. Ovttageardánahttimii lea dábálaš, ahte giela oahpahalli eahpesihkkaris dilis dorvvasta dovdomearkkahis hápmái danne go dat lea álkit ja ná giela oahpahalli geahpida iežas gielalaš noađi (Richards 1973a: 99).
Ovttageardánahttimii laktása diehtu, leago giela iđa dovdomearkkalaš vai dovdomearkkahis. Dovdomearkkalaš hápmi lea hárveneabbo, mohkkát, eanet ráddjejuvvon go fas dovdomearkkahis hápmi lea dábáleabbo, njuolggadusaid vuloš ja danne álkit. (James 1998: 182.) Danne go bárrastávvalnomeniin lea vuođđohámis gievrras dássi, dat lea konsonántaguovddáža dovdomearkkahis hápmi. Geahnohis dássi spiehkkasa das ja lea bárrastávvalnomeniid dovdomearkkalaš hápmi. Dovdomearkkalaš hámi lea váddáset oahppat ja muitit, danne go dat spiehkkasa váldonjuolggadusas ja geavahuvvo hárveneappot ja beare dihto dáhpáhusain (James 1998: 182). Studeanttat fertejit muitit bárrastávvalnomeniid čáledettiin, goas geahnohis dási galgá geavahit. Vai giela oahpahalli hálddaša dovdomearkkalaš hámi, son dárbbaša eanet dieđu dan geavaheapmái go fas dovdomearkkahis hámi hálddašeapmi ii gáibit giela oahpahallis nu olu návccaid (James 1998: 182). Giela oahpahalli beassá álkibun go geavaha dan dieđu buorrin, mii sus jo jovssusgiela njuolggadusain lea (Richards 1973a: 99).
Studeanttat ovttageardánahtte 21 h-álgosaš konsonántačoahkis. Studeanttat ovttageardánahtte nomena konsonántaguovddáža gievrras dássái. Ovttageardánahttimiin ávkkástalle vihtta studeantta, geat dahke 19 feailla ja máŋgii seamme sáni oktavuođas.
Ovttageardánahttimii lea dábálaš, ahte giela oahpahalli geavaha eanet dovdomearkkahis hámi ja dovdomearkkalaš hápmi bázahallá geavaheami dáfus dovdomearkkahis hámiide (James 1998: 187). Dávjjimusat studeanttat ovttageardánahtte nomeniid gievrras dássái akkusatiivvas (ovdamearka 34), lokatiivvas (ovdamearka 35) ja attribuhtain (ovdamearkkat 36–37).
(34) – –orgánisašuvnnat eai oažžon veahkehit Sovjet Lihttu – – (O 4) (35) – –romána bihttás – – (E 25)
70
(36) Ođasdieđihangaskaoami Sápmelaš ii leat šat guhkkes áigái leamaš. (A 45) (37) – – ii noga nu guhkkes áigái – – (E 41)
Studeantta, gii feilii ovdamearkkas 34, feailla sáhtálii jurddášit maiddái suopmaninterfereanssa boađusin, danne go Deanu čázádaga suopmanhubmiin lea goalmmát ja nuppi ceahki neutralisašuvdna dakkár nomeniin, main lea konsonántaguovddážis h-álgosaš konsonántačoahkki (Sammallahti 2006: 127).
Neutralisašuvnna boađusin studeanttat čálle máŋgii konsonántaguovddáža gievrras dássái dalle go dat lei dakkár vokálaguovddáža ovdal, mii jietnaduvvui oanehažžan. Dát studeanta oalle sihkkarit hupmat Deanu čázádaga suopmana danne go son čálii Ohcejoga logahagas ja su studeantaiskosis vuhttojedje dán suopmana iešvuođat. Sivva, manne navddán su feailla goittotge ovttageardánahttima boađusin lea dat, go son čálii gievrras dási maiddái dakkár konsonántačohkiide, main su suopman rievtti mielde livčče joba veahkehan riektačállimis.
Preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiin studeanttat dahke 16 ovttageardánahttinfeailla ja s-, t-álgosaš konsonántačohkiin guktii (ovdamearka 41). Guokte studeantta, geat ovttageardánahtiiga h-álgosaš konsonántačohkiin, dagaiga dan maiddái preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiid oktavuođas. Soai dagaiga logi feailla, maid soai dagaiga sihke seamme sániid ja ovttaskas sániid oktavuođas (ovdamearkkat 38–41).
(38) Sii gáibidedjet iežaset riika, riika mii gullo dušše sidjiide. (O 4)
(39) Stuora joavkuide son lea boahtan dovddusin suopmelaš jazz-joavkuin, Rinneradioin. (I 12)
(40) – – dange báiki dat lea massan juo áigá. (A 45)
(41) Ja oačču doallat fiesta buot fulkiidda ja ustibiidda go náitala, muhto – – (O 20)
Studeanttat, geat ovttageardánahtte, orro čálliime bárrastávvalnomeniid dávjjibut gievrras dássái go geahnohis dássái. Orru nu, ahte jos studeanta lea eahpesihkar goappá dásis bárrastávvalnomena konsonántaguovddáža galgá čállit, dalle son vállje álkibut dovdomearkkahis gievrras dási. Feaillaid duogážis soaitá leahkit dat, ahte studeanttat eai hálddaš riektačállinnjuolggadusaid nu bures dáid konsonántačohkiid oktavuođas ja dorvvastit álkibut dalle ovttageardánahttimii. Studeanttaid dahkan feaillat ledje systemáhtalaččat: go studeanta mearridii, mot nomena konsonántaguovddáža galggai čállit, de son čálii nomena máŋgii seamme ládje.
71 6.2.1.1.2. Suopmaninterfereansa
Suopmaninterfereansa čilge nubbin eanemusat konsonántačohkiid riektačállinfeaillain, 17 feailla, nappo viđádasa feaillain. Suopmaninterfereansa vuhttui Deanu čázádaga suopmanhubmiid feaillain. Girjegiella earuha h-álgosaš konsonántaguovddážiin gievrras ja geahnohis dási, go fas Deanu čázádaga suopmanis h-álgosaš konsonántačohkiin lea goalmmát ja nuppi ceahki neutralisašuvdna (Sammallahti 2006: 127). Ovdamearkka dihte áhčči-nomena ovttaidlogu nominatiiva, áhčči ja akkusatiiva, áhči, jietnaduvvojit ovtta ládje sihke vokála- ja konsonántaguovddážiid ja sokki hárrái, /ä˙hčii/. Studeanta ii gula dássemolsašuddanerohusa ii mange posišuvnna bakte danne go dat jietnaduvvojit ovtta ládje ja jos son áigu čállit konsonántaguovddáža riekta, de son ferte muhtin iežá ládje diehtit, mot konsonántaguovddáža galgá čállit iešguhtenai dilis.
Go jovssusgiella lea eanet dovdomearkkalaš go gáldogiella, nappo jovssusgielas leat eanet njuolggadusat ja ráddjehusat go gáldogielas, dalle jovssusgiela oahppan lea váttis studentii go son ii sáhte sirdit gáldogiela hámiid jovssusgillii (James 1998: 183). Dakkár dilli lea maiddái Deanu čázádaga suopmaniid hubmiin, dalle go sii čállet h-álgosaš konsonántačohkiid: jos studeanta guldala iežas suopmana čáledettiin, son čállá konsonántaguovddážiid álo ovtta ládje. Go jovssusgiella, davvisámegiela girjegiella, lea eanet dovdomearkkalaš go studeantta gáldogiella, studeantta njálmmálaš giella, dalle gáldogielas šaddá negatiivvalaš sirdašupmi jovssusgillii, interfereansa, ja boađusin lea feaila (James 1994: 183).
Stuorimus oassi studeanttain, geat hupmet Deanu čázádaga suopmaniid, leat árvideames dat, geat čálle Ohcejoga sámelogahagas danne go dán guovllu olbmot dávjjimusat hupmet dán suopmana. Dieđusge ii sáhte leat sihkkar, ahte buot Ohcejoga logahagas studeantaiskosii oassálastán studeanttat hupme Deanu čázádaga suopmaniid, muhto navddán stuorimus oasi Ohcejoga logahaga studeanttain dáid suopmaniid hubmin.
Avvila logahagas ja sámeguovllu olggobeale logahagain ledje moadde studeantta, geaid studeantaiskosiin vuhttojedje Deanu čázádaga suopmaniid iešvuođat, omd. gierdat-vearbba vokálaguovddážis ie-redukšuvdna (ovdamearka 42) ja danne dulkojin sin hupmat Deanu čázádaga suopmaniid.
(42) Eamit fas gártá smiehttat náitoslihttu guovtte geardde ja seammás gerdat gili šlattariid. (I 30)
72
Suopmaninterfereanssa dagahan feaillaid sáhtálii maiddái jurddašit ovttageardánahttin-feailan. Go studeanta ii gula dássemolsašuddanerohusa, son soaitá dalle álkibut čállit konsonántaguovddážii dovdomearkkahis hámi, sáni vuođđohámis oahpisin šaddan gievrras dási. Soaitá maiddái, ahte dát guokte ášši leat ovttas váikkuhan feailla šaddamii. Válljejin sirret dáid feaillaid suopmaninterfereanssa boađusin, danne go muhtin studeanttat čálle maiddái vokálaguovddážiid iežaset suopmana mielde ja danne orru jáhkehahtti ahte dilli sáhttá leahkit ná maiddái konsonántaguovddážiin. Dása lassin buot dáidde studeanttaide oktasaš iešvuohtan orui leahkime dat, ahte sii čálle bárrastávvalnomena h-álgosaš konsonántačoahki gievrras dássái dalle go nomenis jietnaduvvui oanehis vokálaguovddáš. Dávjjimusat studeanttat feilejedje nomena konsonántaguovddážis dalle go jietnadedje vokálaguovddážis oanehis monoftoŋgga.
Suopmaninfereansa orru váikkuhan 13 h-álgosaš konsonántačoahkis dahkkojuvvon feilii, main golbma studeantta dahke guhtta feailla sániiguin áhčči ja dáhttu (ovdamearkkat 43–44). Ovdamearkkas 44 studeanta lea čállán Ipmeláhčči-bárrastávval-sáni riekta, muhto dat ii govčča mu mielas eret dán vejolašvuođa ahte studeanta lea feilen dáhttu-nomenis suopmaninterfereanssa dihte. Studeanta soittii bures diehtit iežas suopmana váikkuhusa áhčči-sáni jietnadeapmái ja lea danne guorahallan dan riektačállima, muhto ii leat fuomášan dáhttu-sáni láhttet ovtta ládje áhčči-sániin.
Lihkku-bárrastávvalsubstantiivva konsonántaguovddážis feilejedje maiddai máŋga studeantta (ovdamearka 45).
(43) Áhčči mielas mu galggai boahtet sisa jo beal ovcáige, mun fas háliđi – – (O 3) (44) Ipmeláhči dáhttu mielde – – (O 21)
(45) Eará dutkkit ja stuoremus oassi dábálaš olbmuin eai lihkkus jurddáš dien lahkai. (O 29)
Buot iežá nomeniin, main studeanttat feilejedje suopmaninterfereanssa dihte, lei vokálaguovddážis monoftoŋga, earret ovtta sánis, mas lei vokálaguovddážis diftoŋga (ovdamearka 46).
(46) Meahcci jienat – – (O 8)
Ovdamearkkas 46 studeanta lea máhttán čállit sáni beallái riekta go ii leat feilen vokálaguovddážis, vaikko sus lea jietnadettiin ea -diftoŋgga loktaneapmi. Ovdamearkka 46 lágan dáhpáhusas studeanta lea sáhttán jietnadit sáni guovtte ládje: Largohámis
73
vokálaguovddáža diftoŋga jietnaduvvo oanehažžan, konsonántaguovddáža geahnohis dási ja guhkes sokki ovddabealde, /mĭě·hcii/. Allegrohámis sánis ii dáhpáhuva diftoŋgaloktaneapmi, /měă·hce-/ (meahce-), muhto vokálaguovddáš jietnaduvvo oanehažžan.
Preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiin dássemolsašuddanerohus gullo stávvalráji saji sirdáseami bakte, omd. ovttaidlogu nominatiiva sánis báiki jietnaduvvo Deanu čázádaga suopmaniin /pä·j.hkii/ ja genetiiva-akkusatiiva báikki /pä·jh.kii/ (Sammallahti 2006:
146–148). Čuokkis, mii lea konsonántaguovddážis, čájeha stávvalráji saji. Vaikko studeanttat gulletge gievrras ja geahnohis dási erohusa jietnadeamis, de dás fuolakeahttá analyserejin njealji studeantta feaillaid sivvan suopmaninterfereanssa. Dát studeanttat feilejedje dákkár nomeniin, main vokálaguovddáš jietnaduvvui oanehažžan ja soggi guhkkin. Dákkár dilálašvuođas studeanttat čálle konsonántaguovddážii iežaset mielas gievrrat dási, mii orui sin logihka mielde leahkime nuppi ceahkis (ovdamearkkat 47–
49). Suopmaninterfereanssa boađusin šaddan feaillaid studeanttat dahke ovttaskas sániin ja soaitá bures, ahte studeanttat čálle fuomáškeahttá sániid dego jietnadit.
(47) – – leat dan oaivilis, ahte dat lea lunddolaš lávkki – –(O 29)
(48) Sihkarit juohke sápmelaš háliđa, ahte Sápmi lea vel boahtevuođasge buorre báikki assat. (I 30)
(49) Dan geavahit avkkin maid politihkkás nugo maid eárá riikkain. (O 39)
Studeanttaid suopmaninterfereansafeaillat ledje eanemusat giellaoahpalaš sadjehámiid ovttaidlogu hámiin. Danne go studeanta ii gullan dássemolsašuddanerohusa, son šattai vihkkehallat konsonántaguovddáža riektačállima omd. giellaoahpa bakte. Studeantta lea váddáset earuhit dáid giellaoahpalaš sadjehámiid goappát guoimmisteaskka, danne go nominatiivva ja genetiiva-akkusatiivva erohus gullo beare vokálaguovddážis, omd.
oahppu : oahpu /ŏă·hpuu : ŭŏ·hpuu/. Jos studeanta ii máhte ávkkástallat čállimis dán dássemolsašuddanerohusa, mii gullo jietnadettiin vokálaguovddážis, de son ferte muitit, mot h-álgosaš ja preaspirašuvnnalaš konsonántačoahkit čállojuvvojit gievrras ja geahnohis dásiin ja dovdát, guđe konsonántaguovddášjovkui konsonántačoahkki gullá ja makkár dássemolsašuddan das lea girjegielas.
74 6.2.1.1.3. Boasttoanalysa
Boasttoanalysa čilge 12 feailla, vádjit guđádasa konsonántačohkiid feaillain. Go studeanta dagai analysafeailla, sus lei hypotesa dehege árvalus jovssusgiela giellaoahpa njuolggadusain, man son ollašuhtii. Hypotesat eai vuođđuduva gáldogillii, muhto beare jovssusgiela systemii. Studeantta smiehttan systema lea goittotge boastut ja dáin dáhpáhusain studeanta lea analyseren jovssusgiela boastut. (James 1994: 185.) h-álgosaš konsonántačohkiin studeanttat dahke ovcci boasttoanalysa ja preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiin golbma boasttoanalysa. Studeanttat feilejedje ovcci bárrastávvalnomenis ja golmma bárahisstávvaladjektiivvas.
Analysafeaillain studeanttain orru leamaš juogalágan hypotesa konsonántaguovddáža čállimis, danne go sii čálle bárrastávvalnomena konsonántaguovddážii geahnohis dási, mii lea dovdomearkkalaš, mohkkát, hápmi eaige čállán nomena vuođđohámi, dovdomearkkahis, dábálet, gievrras dási. Studeanttat dahke feaillaid ovttaidlogu nominatiivvas (ovdamearkkat 50–51), illatiivvas (ovdamearkkat 52–53) ja essiivvas (ovdamearkkat 54).
(50) Vaikke narkotihka geavaheapmi leage lassáneamen, Guovdageainnus ii gávdno álbmalágan veahki. (A 38)
(51) Mánát gillájit, go eará mánát billkiđit dan, go áhči lea fitnan fuoráid luhtti.
(I 30)
(52) Stuoramus riiddut ledje easka dan maŋŋá go muitalin áhčái mu gándaskihpáris. (O 3)
(53) Riiddut jávke go mun mannen ovccát luohkái. (O 3)
(54) Buot skearut dovddastit Wimme máhtun rievdadit sámi árbevirolaš musihka – – (I 12)
Jos studeanttat livčče guldalan iežaset suopmana dáin feailadáhpáhusain, dat livčče veahkehan konsonántaguovddážiid riektačállimiin sihke dain studeanttain, geat hupme Nuorta-Finnmárkku ja Oarje-Finnmárkku suopmaniid. Goittotge davvisámegiela riektačállima hárrái ferte muitit juoidáid, maid Wolfe (1967) buvttii ovdan jo 1960-logus ja man sáhttá generaliseret olbmuide, geat hupmet davvisámegiela eatnigiellan:
”Once the student grasps the idea that the new language differs from his native language in many matters of structure, he won’t know when it is safe to operate in terms of his native language – –” (Richards 1973b: 121). Wolfe buvttii ovdan, ahte studeanta lea
75
eahpesihkkar das, goas son sáhttá guldalit ja luohttit iežas eatnigillii ja goas ii ja dát váttásmahttá riektačállima. Ná sáhttá leat maiddái dain studeanttain, geat hupmet davvisámegiela eatnigiellan, ja geat eai dieđe, goas sii sáhttet atnit iežaset jietnadeami čáledettiin ávkin ja goas eai.
Adjektiivvaid veardideamis ja adjektiivaattribuhtain studeanttat feilejedje golbmii, main guokte dahkkojuvvojedje seamme sánis. Studeanttat čálle adjektiivvaid geahnohis dásiide (ovdamearkkat 55–56).
(55) Jogaid ja jávrriid alit virkkos čázi fáŋge jiekŋa, man ala muohtačalmmit gahčadallet. (O 8)
(56) Lea illu oaidnit, ahte ná stuorra joavku lea boahtán ávvudit mu ráhkásamos ustiba Ilpu heajaide – – (A 31)
6.2.1.1.4. Boasttoanalogiija
Boasttoanalogiija dagahii seamme ollu feaillaid go boasttoanalysa, 12 feailla, vehá vuollái guđádasa feaillain. Analogiijas lea sáhka dalle go giela oahpahalli jurddaša ahte jovssusgiela njuolggadusa A sáhttá heivehit sajis B. Giela oahpahalli heiveha oahpes njuolggadusa nuppi sajis. Dát njuolggadus ii goittotge doaimma doppe, gosa giela oahpahalli lea dan jurddašan ja boađusin lea feaila. (James 1998: 185.) Studeanttat heivehedje h-álgosaš konsonántačohkiid čállinnjuolggadusaid preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiide: gievrras dásis konsonántačoahkis leat golbma konsonántta ja geahnohis dásis guokte konsonántta.
Studeanttat dahke boasttoanalogiija čieža nomenis, mas lei konsonántaguovddážis preaspirašuvnnalaš konsonántačoahkki. Eahpidan feaillaid šaddan boasttoanalogiija boađusin danne go guovttis analogiijafeaillaid dahkan studeanttain hálddašedje h-álgosaš konsonántačohkiid riektačállima dievaslaččat eabage feilen oktiige dakkár nomeniid konsonántaguovddážiin. Danne lea jáhkehahtti, ahte dát guokte studeantta hálddašeigga ja máhtiiga bures h-álgosaš konsonántačohkiid čállinnjuolggadusaid ja generaliseriiga h-álgosaš konsonántačohkiid čállinnjuolggadusaid preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiid čállimii. Dáin studeanttain lei báhcán jogo dovdátkeahttá nomeniid konsonántaguovddáš dehe soai eaba leat muitán ahte preaspirašuvnnalaš
76
konsonántačohkiin leat iežálágan riektačállinnjuolggadusat go h-álgosaš konsonántačohkiin. Dán guovtti studentii h-álgosaš konsonántačohkiid riektačállin-njuolggadusat orro leahkime dovdomearkkahis hámit, álket ja ovttageardánet go fas preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiid čállinnjuolggadusat orro leahkime dovdo-mearkkalaš hámit, spiehkkaseaddji ja váddásat.
Goalmmát studeanttas, gii dagai analogiijafeaillaid, ledje ollu ovttageardánahttinfeaillat h-álgosaš konsonántačohkiin ja son čálii bárrastávvalnomeniid máŋgii gievrras dássái vaikko ii livčče galgan. Jáhkán ahte dát studeanta ii leat fuomášan, ahte nomeniid konsonántaguovddážiin ledje preaspirašuvnnalaš konsonántačoahkit ja láhttii daiguin riektačállima dáfus seamme ládje go h-álgosaš konsonántačohkiiguin.
Davvisámegiela girjegielas h-álgosaš konsonántačoahkit čállojuvvojit gievrras dásis golmmain konsonánttain, omd. doahttu (ol. nom.) ja geahnohis dásis guvttiin konso-nánttain, doahtu (ol. gen. akk). Preaspirašuvnnalaš konsonántačoahkit čállojuvvojit juste nuppe gežiid: gievrras dásis guvttiin konsonánttain, omd. vuolpu (ol. nom.) ja geahnohis dásis golmmain konsonánttain, omd. vuolppu (ol. gen. akk.). Studeanttat dahke boasttoanalogiija ovttaidlogu nominatiivvas (ovdamearkkat 57–59) ja illatiivvas (ovdamearka 60), main bárrastávvalnomeniin lea gievrras dássi: h-álgosaš konsonántačoahkit čállojuvvojit golmmain konsonánttain man dieđu studeanttat válde preapirašuvnnalaš konsonántačohkiid čállima mállen.
(57) Vuoittu lea dehalámos, dearvvašvuohta nuppesadjásaš ášši. (A 41) (58) Vaši ja ráhkisvuođa lea healppu oahpat juo unnivuođas. (O 10)
(59) – – suoma juovkku moalafákta gavnnohalai dopingas, gáhččai oppa joavkku eret – – (O 17)
(60) Máŋgii iežas fámut eai oro reahkkámin vuoittui ja ferte ohcat lasi fámuid.
(O 17)
Suomagiela girjegiela interfereansa lea soaitán maiddái váikkuhit ovdanbuktojuvvon nomeniid riektačállinfeaillaide, danne go feilejuvvon nomenat čállojuvvojit suomagielas gemináhtakonsonánttaiguin: voitto, helppo, joukko.
h-álgosaš konsonántačohkiin studeanttat dahke golbma analogiijafeailla. Studeanttat dahke h-álgosaš konsonántačohkiid feaillaid bárahisstávvalnomeniin.
Bárahisstávval-77
nomeniid čállimii studeanttat orro váldán málle bárrastávvalnomeniid riektačállinnjuolggadusain: ovttaidlogu nominatiivvas lea gievrras dássi ja dalle h-álgosaš konsonántačoahkit čállojuvvojit golmmain konsonánttain, ja ovttaidlogu genetiiva-akkusatiivvas ja máŋggaidlogu nominatiivvas leat geahnohis dásit ja dalle h-álgosaš konsonántačoahkit čállojuvvojit guvttiin konsonánttain.
Sátnemáddagiin bárrastávvalmáddaga sáhttá atnit dovdomearkkahis hápmin, danne go dat lea dábálet sátnemátta go dovdomearkkalaš bárahisstávval- ja kontrakšuvdnamáddagat, mat leat hárveneappot. Vai giellaoahppi hálddaša dovdomearkkalaš hámi, son dárbbaša eanet dieđu dan geavaheapmái go fas dovdomearkkahis hámi hálddašeapmi ii gáibit giellaoahppis nu olu návccaid. (James 1998: 182). Vai studeanttat livčče čállán nomeniid riekta, sii livčče galgan fuobmát, ahte h-álgosaš konsonántačoahkit leat bárahisstávvalnomeniin ja dain lea iežálágan sojaheapmi go bárrastávvalnomeniin, iige *ráhkkis : *ráhkasa, *muohtta : *muohtaga,
*suohttas: *suohtasa (ovdamearkkat 61–63).
(61) – – buot eará áššit báhcet duohkeoassái, maid ráhkásat ja lagamus olbmot.
(A 41)
(62) – – várrevilttiide ihtet bievladielkkut vilges muohtaga jávkkadettiin. (O 8) (63) – – čappa ja suohttas beivviid – – (A 26)
Boasttoanalogiija boađusin šaddan feaillat ledje systemáhtalaččat ja studeanttat feilejedje máŋgii seamme sániin. Go studeanttat bohte dihto oaivilii das, mot nomena konsonántaguovddáža galgá čállit, sii čálle sáni máŋgii seamme ládje.
Boasttoanalogiijafeaillaid oktavuođas vuhttui dat, ahte giellaoahppamii lea dehálaš, ahte giela oahpahalli máhttá generaliseret giela njuolggadusaid, muhto seamme dehálaš lea dat, ahte oahpahalli máhttá geavahit njuolggadusaid rivttes sajiin (Corder 1973: 289).