5.1. Konsonántaguovddážiid juohkin
Konsonántaguovddáža dássemolsašuddandáhpáhusaid juhket árbevirolaččat logenáre iešguđetlágan kategoriijai (gč. omd. Nickel & Sammallahti 2011: 27–32; Sammallahti 1993: 587–592). Mun lean heivehallan dán árbevirolaš dássemolsašuddanjuogu vai dat vástidivččii mu dutkanmateriála dárbbuide buorebut: lean kategoriseren muhtin dássemolsašuddandáhpáhusaid iežá ládje. Lean juohkán konsonántaguovddážiid guovtti váldojovkui konsonántaguovddážiid iešvuođaid mielde. Konsonántaguovddáža iešvuohta váikkuha dasa, manne olmmoš feile dan riektačállimis ja danne lean earuhan konsonántaguovddážiid iežan barggus grafemalaččat váttes ja álkes konsonántaguovddážiidda. Sivat grafemalaččat váttes ja álkes konsonántaguovddážiin dahkkojuvvon feaillaide eai leat ovttaláganat.
Grafemalaččat váttes konsonántaguovddážiidda gullet buot konsonántačoahkit ja gemináhtat, main gievrras ja geahnohis dási erohusa lea váttis dehe veadjemeahttun olbmo iežas jietnadeami bakte gullat ja dássemolsašuddanerohus oidno čielgaseappot davvisámegiela girjegielas. Konsonántaguovddáža dássemolsašuddanerohusa lea váttis gullat čielgasit ja muhtin suopmaniid fonologalaš innovašuvnnaid dihte veadjemeahttun dalle go dássemolsašuddanerohus lea konsonántačoahki álgooasi guhkkodaga veagas.
Dákkár dáhpáhusain dássemolsašuddanerohus ii gullo jietnadeamis doarvái čielgasit iige olmmoš gula galle konsonántta konsonántaguovddážii galgá čállit, nappo galgágo konsonántačoahki čállit gievrras vai geahnohis dásis degomat sániin oahppu : oahpu, limšku : limškku, baste : bastte. Dákkár dássemolsašuddandáhpáhusain čállis leat váttisvuođat konsonántaguovddáža rivttes guhkkodaga čállimis.
Konsonántaguovddáža guhkkodaga lassin maiddái konsonántaguovddáža rivttes konsonántta, šlája, čállin sáhttá dagahit váttisvuođaid. Davvisámegillii čálli olbmui sáhttá leat váttis diehtit, galgágo konsonántačohkiid ja gemináhtaid klusiillaid dehe affrikáhtaid čállit čujolažžan vai čuojoheapmin, degomat sániin eadni : eatni, riekkis : rieggá, gazza : gacca. Dákkár dáhpáhusain olmmoš ii gula jietnadeamis doarvái čielgasit erohusa konsonánttaid šlájas, man konsonánttaid čujolašvuohta dagaha ja dát sáhttá váttásmahttit gemináhtakonsonánttaid riektačállima. Muhtin suopmaniin lea
43
maiddái fonologalaš innovašuvnnaid dihte veadjemeahttun earuhit jietnadeamis konsonánttaid čujolašvuođa. Grafemalaččat váttes konsonántaguovddážiidda lean sirren maiddái čorbma : čorpma lágan dáhpáhusaid, main girjegielas lea kvalitatiivvalaš dássemolsašuddan čujolaš ja čuojohis klusiillaid gaskkas, muhto davvisámegiela muhtin suopmaniin sihke kvalitatiivvas ja kvantitatiivvalaš dássemolsašuddan, omd. Suoma njárgga suopmanis /ćo·rˈmaa/ : /ćo·rpmaa/ (čorbma : čorpma). Dákkár dáhpáhusain beare geahnohis dási klusiila jietnaduvvo. Konsonántaguovddážiin, maid riektačállimis olmmoš ii sáhte atnit iežas jietnadeami veahkkin dehe dan ávkkástallan lea váttis, olmmoš ferte atnit ávkin earret eará giellaoahpa ja ortografiija njuolggadusaid vai čállá konsonántaguovddážiid riekta. Dát sáhttá dahkat riektačállima lossadin ja váttisin ja gohčodan dáid konsonántaguovddážiid váttes konsonántaguovddážin.
Grafemalaččat álkes konsonántaguovddážiidda gullet dakkár konsonántačoahkit ja gemináhtat, main studeanta gullá jietnadeamis čielgasit gievrras ja geahnohis dási erohusa ja sáhttá danne dorvvastit iežas jietnadeapmái go čállá sáni konsonántaguovddáža. Dássemolsašuddanerohusa gullá čielgasit go erohus lea konsonántačoahki loahppaoasi veagas degomat sániin lávdi : lávddi, árbi : árbbi ja gemináhtain main lea dássemolsašuddan nuppi ja vuosttas ceahki gaskkas degomat sánis guolli : guoli. Dássemolsašuddanerohus lea čielggas maiddái dalle go konsonántačoahkis molsašuddá guhkkodaga lassin maiddai konsonántta šládja dego sániin nákca : návcca, reahka : reaga. Grafemalaččat álkes konsonántaguovddážiidda lean sirren maiddái áibmu : áimmu lágan konsonántačohkiid, main girjegielas lea sihke kvantitatiivvalaš ja kvalitatiivvalaš erohus, muhto davvisámegiela muhtin suopmaniin beare kvantitatiivvalaš erohus, omd. Suoma njárgga suopmanis /aa·jˈmuu/ : /a·jmmuu/
(áibmu : áimmu). Grafemalaččat álkes konsonántaguovddážat leat riektačállima dáfus álkibut go váttes konsonántaguovddážat, danne go olmmoš sáhttá atnit iežas jietnadeami veahkkin daid čáledettiin ja danne gohčodan daid álkes konsonántaguovddážin.
Dán barggu váras lean juohkán buot dássemolsašuddandáhpáhusaid váttes ja álkes konsonántaguovddážiidda ja gieđahalan daid sierra, vaikko dat dássemolsašuddama dáfus doaimmaledje ovtta ládje. Ovdamearkka dihte dássemolsašuddanjoavku, mas lea dássemolsašuddan goalmmát ja nuppi ceahki gaskkas, lea hui dábálaš ja dasa gullet ollu sánit. Dán dássemolsašuddanjoavkku muhtin konsonántačohkiin gullo jietnadeamis preaspirašuvdna, omd. veaiki : veaikki, vuolpu : vuolppu, ja muhtumiin ii, dego veaigi :
44
veaiggi, gálbi : gálbbi. Dáin buot konsonántaguovddážiin lea ovttalágan dássemolsašuddan girjegielas, muhto dat gullet mu dutkamušas sierra joavkkuide danne go dat eai jietnaduvvo ovtta ládje. Dán dássemolsašuddanjoavkku buot konsonántačoahkit, main leat girjegielas čuojohis klusiillat ja jietnadeamis gullo preaspirašuvdna, omd. veaiki : veaikki, vuolpu : vuolppu, gullet váttes konsonántaguovddážiidda ja konsonántačoahkit, main leat girjegielas čujolaš klusiillat iige jietnadeamis gullo preaspirašuvdna omd. veaigi : veaiggi, gálbi : gálbbi, gullet álkes konsonántaguovddážiidda. Váttes konsonántaguovddážiidda gullevaš konsonántačohkiin dássemolsašuddanerohus lea konsonántaguovddáža álgooasi guhkkodaga veagas ja álkes konsonántaguovddážiidda gullevaš konsonántačohkiin loahppaoasi guhkkodaga veagas.
5.1.1. Grafemalaččat váttes konsonántaguovddážat
5.1.1.1. Kvantitatiivvalaš dássemolsašuddan
Váttes konsonántaguovddážiidda gullet vihtta dássemolsašuddanjoavkku ja buvttán ovdan beare daid konsonántačohkiid ja gemináhtaid, main studeanttat leat feilen. Váttes konsonántaguovddážiidda, main lea kvantitatiivvalaš dássemolsašuddan, gullet konsonántačoahkit, mat álget h-konsonánttain, man čuvvot klusiillat dehe affrikáhtat.
Girjegielas dát klusiillat ja affrikáhtat čállojuvvojit čuojohis konsonánttaiguin. Dego tabeallas 1 oaidná, h-álgosaš konsonántačohkiin dáhpáhuvvá girjegielas kvantita-tiivvalaš dássemolsašuddan goalmmát ja nuppi ceahki gaskkas. Goalmmát ceahkis konsonántačoahkit čállojuvvojit golmmain konsonánttain ja nuppi ceahkis guvttiin konsonánttain. Gohčodan dáid h-álgosaš konsonántačoahkkin.
Tabealla 1. h-álgosaš konsonántačoahkit.
CIII CII CIII CII
hpp hp htt ht hkk hk
hcc hc hčč hč
h-álgosaš konsonántačohkiin goalmmát ceahki konsonántačoahkki jietnaduvvo eanaš suopmaniin guhkibun go nuppi ceahki konsonántačoahkki. Dás leat goittotge muhtin spiehkastagat dego omd. Deanu čázádaga suopmaniin erohus goalmmát ja nuppi ceahki
45
konsonántaguovddáža gaskkas dihto dáhpáhusain jávká (Sammallahti 2006: 127).
Oarje-Finnmárkku suopmaniid hubmitges lasihit konsonántačohkiide humadettiin švávokála (Sammallahti 2006: 137). Suopmaniid fonologalaš innovašuvnnain sáhttá lohkat eanet kapihttaliin 4.4.2.2. ja 4.4.2.3. ja dán ja čuovvovaš kapihttalis (5.1.1., 5.1.2.) beare namuhasttán, makkár fonologalaš innovašuvnnat iešguhtege konsonántaguovddážiin leat.
Kvantitatiivvalaš dássemolsašuddan lea maiddái konsonántačohkiin main gullo jietnadettiin preaspirašuvdna, mii ii čállojuvvo sierra bustávain oidnosii girjegielas, omd. sátni riika čállojuvvo ilmma h-bustáva haga, muhto dat gullo jietnadeamis, /rijhka/. Konsonántačoahkit álget girjegielas konsonánttaiguin i, l, m, n, ŋ, r, v ja daid čuvvot klusiillat dehe affrikáhtat (tabealla 2). Goalmmát ceahkis álgojietnadagaid čuovvu girjegielas ovttaskas affrikáhta dehe klusiila, mat guhkkot nuppi ceahkis gemináhtan (tabealla 2). Dan mearkan, ahte konsonántačoahkis gullo jietnadeamis preaspirašuvdna, čállojuvvo konsonántačoahkkái čuojohis klusiila (t, k, p) dehe
affrikáhta (c, č). Dán jovkui lean lasihan maiddái guomáiduvvan llj : lj -konsonántačoahki, danne go gievrras ja geahnohis dási erohus ii leat nu čielggas,
omd. sánis viellja : vielja (tabealla 2). Dáid konsonántačohkiid gohčodan
Go preaspirašuvnnalaš konsonántačoahkki jietnaduvvo goalmmát ceahkis, dalle klusiilla ja affrikáhta ovddabeale preaspirašuvdna lea oanehaš ja nuppi ceahkis preaspirašuvdna lea guhkit (Aikio 2009: 22). Jietnadeamis konsonántačohkiid dássemolsašuddama earuha stávvalráji sadji, man lean ovdamearkasániin merken čuoggáin ja ovdamearkkat leat Deanu čázádaga suopmaniid mielde: goalmmát ceahkis stávvalrádji lea konsonántaguovddáža vuosttas konsonánta maŋis, /ä·j.htii/ (áiti), ja nuppi ceahkis konsonántaguovddáža siste, /ä·jh.tiis/ (áittis) (Sammallahti 2006:
146–148.) Muhtin preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiin dáhpáhuvvá Guovdageainnu,