Kvantitatiivvalaš feaillat

Kvantitatiivvalaš feaillain studeanttat dahke boasttoanalysa 29 geardde. Studeanttat feilejedje 14 geardde dákkár nomeniin, mat čállojuvvojit álo ovtta ládje, omd.

pronomenat (ovdamearka 147–148), numerálat (ovdamearka 149) ja suorgásat, mainna ráhkaduvvojit dahkkinamahusat, omd. oahpaheaddji (ovdamearka 150).

(147) – – munjege giige oahpáhan – – (I 35)

(148) Jus juohkke olbmos lea iečan jurdda bahávuođas ja dan jurdda – – (I 35)

104

(149) – – ođđasit riiddut áhčiin álge go mun logahaga vuostas luohkás – – (O 3) (150) Mun fas in lean hárjánan oahpaheadji eadnai. (O 3)

Studeanttat eai muitán, mot nomeniid konsonántaguovddážiid galggai ortográfalaš njuolggadusaid mielde čállit, vaikko dáin nomeniin lea vuogáiduvvan čállinhápmi, mii lea álo seamme hámis. Dát váttisvuohta lei viđa studeanttas, geat feilejedje máŋgii seamme sáni čállimis. Obalohkái studeanttat hálddašit bures dákkár nomeniid riektačállima, main lea vuogáiduvvan čállinhápmi, danne go daid riektačállin dagahii váttisvuođaid beare moatti studentii.

Ovcci boasttoanalysa studeanttat dahke bárrastávvalnomeniin, mat leat surggiiduvvon.

Suorgásiin studeanta ferte jogo diehtit mot konsonántaguovddáš čállojuvvo, nappo dovdat surggiideame njuolggadusaid dehe dárkkistit sátnegirjjis. Suorgásiin feaillaid orui dagaheame diehtemeahttunvuohta, go studeanttat eai diehtán, galgágo nomena konsonántaguovddáža čállit nuppi vai goalmmát ceahkis. Studeanttat čálle nomeniid preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiid goalmmát ceahkkái (ovdamearkkat 151–152) ja h-álgosaš konsonántačohkiid nuppi ceahkkái (ovdamearkkat 153–154).

(151) – – geahpeda valástallama siskáldas gilvvu. (A 36)

(152) Muhto leago "čalbmi" geahčaleamis buorit dahje heaitot vaikuhusat – – (A 32)

(153) – – ii gávdno oktage sivva, manin bláđđi ii ilmmaše ain boahtevaš jahkečuođisge. (E 11)

(154) – – leat rihkomušat su vuostá. (O 21)

6.4.2. Ovttageardánahttin

Ovttageardánahttin čilge studeanttaid feaillaid nubbin eanemusat, vádjit viđádasa (19 %) grafemafeaillain. Studeanttat dahke 20 ovttageardánahttinfeailla. Ovttageardá-nahttimis studeanta geavaha konsonántaguovddážis dábálet ja álket dovdo-mearkkahis konsonántaguovddáža. Ovttageardánahttin lei njealji studeantta váttis-vuohta. Guđa geardde studeanttat ovttageardánahtte bárrastávvalnomeniid sojahan-njuolggadusaid dahkkinamahusaide. Studeanttat čálle dahkkinamahusaid geahnohis dássái dego iežátnai bárrastávvalnomenat livčče čállojuvvon dáin oktavuođain (ovdamearkkat 155–156).

105

(155) Máŋggat dutkkit– eandalit sii geat ieš leat fárus – – (O 29)

(156) – – máilmme valástalliin, sihkkelasttit geavahit dopinga – – (A 41)

Dahkkinamahusat spiehkkasit bárrastávvalnomeniid váldosojahannjuolggadusas.

Bárrastávvalnomeniid sojaheami váldonjuolggadus lea studeanttaide oahppáset njuolggadus, danne go eanáš bárrastávvalnomenat sodjet dan mielde.

Bárrastávvalnomenat, mat ledje dahkkinamahusat, spiehkkasit váldonjuolggadusas ja leat danne, dovdomearkkalaš, váddáset iđa. Vai studeanta čállá dahkkinamahusaid riekta, son ferte álggos dovdát dahkkinamahusaid ja muitit dáid spiehkkasit váldonjuolggadusas. Dása studeanta dárbbaša eanet dieđu ja dat dahká dovdomearkkalaš hámiid hálddašeami váddáseabbon.

Guokte studeantta jáhkiiga njelljii bárahisstávvalnomeniin leat dássemolsašuddama, vaikko dain ii lean ja čáliiga danne sániid gievrras dássái (ovdamearkkat 157–158). Vai studeanttaguovttos livččiiga čállán nomeniid konsonántaguovddážiid riekta, soai livččiiga dárbbašan lassedieđu das, ahte dáin bárahisstávvalnomeniin ii leat dássemolsašuddan, omd. dárkkistit sátnegirjjis.

(157) Bivttasindustriija ráhkadišgođii valástallamii biktasiid ja rustegiid. (E 36) (158) – – rohkodallan, vai leatgo don gullan mu rohkkosa – – (I 35)

Golbma studeantta geavahedje ovttageardánahttima go čálle njealjestávval bárrastávvalnomeniid, mat leat surggiiduvvon guovttestávval bárrastávvalnomeniin.

Studeanttat čálle guđa geardde njealjestávval bárrastávvalnomeniidda seamme konsonántaguovddáža, mii lea guovttestávval bárrastávvalsániid konsonánta-guovddážiin. Ovdamearkkas 159 studeanta orru váldán málle mearka-bárrastávval-nomenis ja ovdamearkkas 160 iskat-vearbbas.

(159) – – ipmirdan luođi mearkašumi – – (A 40)

(160) Deanus nuorra ganddaid vuosttas seksuálaš iskadeamit sáhttet leat máksojuvvon nissonin. (I 30)

106 6.4.3. Suopmaninterfereansa

Goalmmádin eanemus grafemafeaillaid dagahii studeanttaid suopman, vádjit viđádasa (18 %) grafemafeaillain. Suopmaninterfereansa vuhttui 19 feaillas. Suopman-interfereansa lei eanemus nomeniin, main lei konsonántaguovddážis h-álgosaš konsonántačoahkki. Deanu čázádaga suopmanhubmiin lea h-álgosaš konsonántačohkiin goalmmát ja nuppi ceahki neutralisašuvdna ja studeanta ii gula leago konsonántaguovddážis gievrras vai geahnohis dássi. Studeanttain, geat hupmet Deanu čázádaga suopmana, orui váikkuheame vokálaguovddáža guhkkodat dasa, mot sii čálle konsonántaguovddáža: go studeanta jietnadii vokálaguovddáža oanehažžan, son čálii konsonántaguovddáža dalle álkibut goalmmát ceahkkái, mii lea gievrrat ceahkki go nubbi. Vokálaguovddáža guhkkodat orui váikkuheame konsonántaguovddáža čállimii 11 feaillas, main golbma studeantta dahke stuorimus oasi feaillain. Nomenat, main studeanttat feilejedje, ledje pronomenat (ovdamearka 161), njealjestávval bárrastávvalnomeniid vuosttas konsonántaguovddáš (ovdamearka 162) ja bárahisstávvalsánit (ovdamearka 163).

(161) – – ahte buot mii oktii riegáda jávká muhttun beaivve. (O 7) (162) – – mii oaččut rivttes gova dáhppáhusain. (O 39)

(163) Ballagoahta gittabáhcima iige oaččo ihkku nahkkáriid.(O 17)

Čuovvovaš ovcci nomenis vuhtto maiddái suopmaninterfereansa. Studeanttat čálle sániid nu mot jietnadit daid eaige leat muitán ahte sániid ortográfalaš hápmi spiehkkasa sin suopmanis. Studeanttat dahke ovttaskas feaillaid ja lea jáhkehahtti ahte sii leat feilen fuomáškeahttá, omd. čállán girjegiela b sadjái v-konsonántta, mii lea Deanu čázádaga suopmaniid iešvuohta (ovdamearka 164), guođđán čálekeahttá gievrras dási klusiilla, danne go dat ii gullo buot daid olbmuid gielas, geat hupmet Deanu čázádaga suopmaniid (ovdamearka 165), čállán sáni j-assimilašuvnna mielde, mii gullo muhtin Deanu čázádaga suopmaniid hubmiin (ovdamearka 166). Konsonántačoahkit ill ja inn jietnaduvvojit guomáiduvvan /lʹlʹ/- ja /ńń/ -gemináhtan (konsonántačoahkis jietnaduvvo j-lágan jietnadat) (Sammallahti 2006: 138.)

(164) Sii imaštallet iezaset dáviid – – (O 10)

(165) Nieguid máilmái olmmoš báhtara juohke beaivve. (O 7)

(166) – – Suoma bealde eandalitge Ohcejoga gielda lea danja propleman – – (I 30)

107 6.4.4. Sániid čállinhámiid sehkken

Moatte grafemafeailla dagahii sániid čállinhámiid sehkken. Golmma geardde studeanttat sehkkejedje guovtti sáni čálalaš hámiid goabbat guoibmáseaskka. Dehálaš-adjektiivvas leat konsonántaguovddáža čállima ektui guokte molssaeavttu, mat spiehkkasit goabbat guoimmisteaskka vokálaguovddáža ja konsonántaguovddáža hárrái:

dehálaš ja deaŧalaš. Ovdamearkka 167 feailla sáhttá jurddašit leat maiddái vokálaguovddážis, man mielde sáni konsonántaguovddáš livččii čállojuvvon riekta. Go áššis ii sáhte leat sihkkar, dulkojin feailla leat konsonántaguovddážis.

(167) Lea váttis orrut, go ii beasa skihpáriiguin hupmát munnje deahalaš alccesan – – (A 34)

Guokte studeantta sehkkiiga persovdnapronomeniid guokte sadjehámi goabbat guoibmáseaskka. Ovdamearkkas 168 studeanta sehkkii persovdnapronomeniid ovttaidlogu illatiivva dutnje ja komitatiivva duinna čálalaš hámiid goabbat guoibmáseaskka. Dása lassin studeantta suopmanduogáš lea soaitán váikkuhit čállimii, danne go studeanta sihkkarit hupmá Deanu čázádaga suopmana, ja studeanttas soaitá leat j-assimilašuvdna, man mielde duinna-pronomena konsonántaguovddážis gullo guomáiduvvan, j-lágan jietnadeapmi (Sammallahti 2006: 138). Ovdamearkkas 169 studeanta sehkkii persovdnapronomeniid ovttaidlogu illatiivva munnje ja komitatiivva muinna čálalaš hámiid goabbat guoibmáseaskka.

(168) – – ii gille johtit dutnja eallimis na livccii (I 33)

(169) Muinne hui dehalaš lea oktiigullevašvuohta, ja heajat. (O 20)

108 7. LOAHPAHUS

Pro gradu -dutkamušas lean dutkan nomeniid konsonántaguovddážiid riekta-čállinfeaillaid, maid studeanttat leat dahkan davvisámegiela eatnigiela studeantaiskosiin jagiin 1995–2003. Studeantaiskosat ledje oktiibuot 45 ja mielde lean váldán beare dohkkehuvvon studeantaiskosiid. Studeanttat oassálaste studeantaiskosiidda Avvila ja Eanodaga logahagain, Ohcejoga sámelogahagas ja sámeguovllu olggobeale logahagain.

Juohke studeanta, gii oassálasttii davvisámegiela eatnigiela studeantaiskosii jagiin 1995–2003, dagai guokte studeantaiskosa. Mun válden dutkamuššii mielde dan, mas studeanta oaččui alit čuokkismeari ja árvosáni. Juohke studeanttas lea mielde okta studeantaiskkus. Studeantaiskosiidda gullet sihke čállosat, main studeanttat leat geavahan ávkin lassemateriála ja čállosat, mat leat čállojuvvon addojuvvon bajilčállagiid vuođul. Oaneaheamos studeantaiskosis leat 177 sáni ja guhkimus studeantaiskosis 763 sáni. Gaskamearálaččat studeantaiskosiid guhkkodat lea 437 sáni.

Buot 45 studeantaiskosa oktii rehkenastojuvvon sátnemearri lea 19532 sáni.

Feaillaid dutkamis atnen ávkin feailaanalysa, muhto maiddái gaskagiela teoriija ja kontrastiiva analysa. Feailaaanalysa geavahuvvo dávjjimusat vierrogielagiid giela dutkamii, muhto dainna dutket maiddái eatnigielagiid giela. Feailaanalysas jurddašit oahppi eatnigiellan, gáldogiellan, dábálaččat dan giela, man oahppi lea oahppan vuosttamužžan ja jovssusgiellan dan giela, man oahppi geahččala oahppat. Mu ovttagielat materiála dutkamis studeantta eatnigiellan lea studeantta njálmmálaš giella ja jovssusgiellan davvisámegiela girjegiella, mii oahpahuvvo skuvllas.

Dán dutkamuša ulbmilin lei dutkat, makkár riektačállinfeaillaid studeanttat dahket nomeniid konsonántaguovddážiin, man ollu ja makkár čilgehusat riektačállinfeaillaide leat gávdnamis. Dán barggu várás lean juohkán konsonántaguovddážiid grafemalaččat váttes ja álkes konsonántaguovddážiidda. Dán lean dahkan danne, go konsonántaguovddážiid iešvuohta váikkuha dasa, manne olmmoš feile konsonántaguovddáža čállimis ja čilgehusat grafemalaččat váttes ja álkes konsonántaguovddážiin dahkkojuvvon feaillaide eai leat ovttaláganat.

Grafemalaččat váttes konsonántaguovddážiidda gullet buot konsonántačoahkit ja gemináhtat, main gievrras ja geahnohis dási erohusa lea váttis dehe veadjemeahttun

109

olbmo iežas jietnadeami bakte gullat, degomat sániin oahppu : oahpu, spábba : spáppa, iskkus : iskosa. Olmmoš ii sáhte konsonántaguovddáža čáledettiin duvdásit iežas jietnadeapmái ja ávkkástallat dainna. Grafemalaččat álkes konsonántaguovddážiidda gullet konsonántačoahkit ja gemináhtat, main studeanta čielgasit gullá gievrras ja geahnohis dási erohusa iežas jietnadeamis, omd. lávdi : lávddi, guolli : guoli ja danne sáhttá duvdásit iežas jietnadeapmái sáni konsonántaguovddáža čáledettiin.

Studeanttat dahke nomeniid konsonántaguovddážiin oktiibuot 308 feailla. Vádjit golbma njealjádas (74 %) feaillain ledje dahkkojuvvon danne, go studeanttat eai hálddašan davvisámegiela ortografiija čállinnjuolggadusaid. Dákkár feaillat ledje 229.

Studeantta giellamáhttu, nappo studeanta sojahii sániid boastut dehe geavahii boastto sadjehámi, čilgii viđádasa (26 %) feaillain, nappo 79 feailla. Vaikko dát logut orrot geažideame dan guvlui, ahte studeanttat eai oro hálddašeame davvisámegiela ortografiija riektačállinnjuolggadusaid konsonántaguovddážiid ektui, de ferte váldit vuhtii dan, ahte dát dutkamuš ii atte vástádusa dasa, man ollu studeanttat čálle nomeniid konsonántaguovddážiid riekta ja man ollu boasttohámit leat go daid veardida riekta čállojuvvon hámiide. Logut muitalit beare dan, ahte studeanttaid dahkan feaillat juohkásit ná, muhto dán dutkamušas ii čielgga, man bures studeanttat obalohkái hálddašit nomeniid konsonántaguovddážiid riektačállima.

Tabeallas 24 čielgá, mot studeanttaid feaillat juohkásit feailajoavkkuid mielde ja makkár čilgehusat feaillaide leat.

Tabealla 24. Studeanttaid feaillat feailajoavkkuid mielde.

Čilgehus

Dm-feillat

Grafemafeaillat Hábmenfeaillat Oktiibuot %

Ovttageardánahttin 73 20 20 113 37

Boasttoanalysa 38 61 - 99 32

Suopmaninterfereansa 17 19 10 46 15

Boasttoanalogiija 18 - 19 37 12

Iežá čilgehusat 6 3 4 13 4

Oktiibuot 152 103 53 308 100

% 49 34 17 100

Tabeallas 24 boahtá ovdan, ahte studeanttat feilejedje eanemusat nomeniid dássemolsašuddamis, mas sii dahke vádjit beali (49 %) feaillain. Nubbin eanemusat,

110

goalmmádasa (34 %) feaillain, studeanttat dahke grafemafeaillain. Unnimusat studeanttat dahke hábmenfeaillaid, vádjit viđádasa (17 %) buot feaillain. Tabeallas 24 oaidná, ahte studeanttaid feaillaid čilge eanemusat ovttageardánahttin, mii čilge badjel goalmmádasa (37 %) feaillain, 113 feailla. Vádjit goalmmádasa (32 %) feaillain čilge boasttoanalysa, mii čilge 99 feailla. Ollu vehábut feaillaid čilgejit suopmaninterfereansa ja boasttoanalogiija. Suopmaninterfereansa čilge feaillain vádjit guđádasa (15 %) ja boasttoanalogiija vehá badjel logádasa (12 %).

Dássemolsašuddamis studeanttat dahke 152 feailla. Dássemolsašuddanfeaillaide gullet beare dakkár feaillat, maid studeanttat dahke nomeniid dássemolsašuddamis, nappo sii čálle konsonántaguovddážii boastto dási. Dássemolsašuddanfeaillaid lean juohkán grafemalaš dássemolsašuddanfeaillaide ja kásusfeaillaide. Grafemalaš dássemolsa-šuddanfeaillaide gullet buot feaillat, maid studeanttat dahke grafemalaččat váttes konsonántaguovddážiin ja dalle sivva lea studeantta čálalaš olggosbuktojumis, go studeanta ii leat hálddašan girjegiela čállinnjuolggadusaid. Studeanttat dahke badjel njeallje viđádasa (83 %) dássemolsašuddanfeaillain grafemalaš dássemolsašuddamis, nappo 126 feailla.

Kásusfeaillaide gullet buot feaillat, maid studeanttat dahke grafemalaččat álkes konsonántaguovddážiin ja sivva feaillaide gávdno studeantta giellamáhtus. Čálalaš olggosbuktojupmi čájeha dan, makkár váttisvuođat studeanttas ledje cealkkaoahpalaččat, danne go studeanta čálii giellaoahpalaš sadjehámi boastto sadjehápmái. Kásusfeaillaid studeanttat dahke vehá badjel guđádasa (17 %) dássemolsašuddanfeaillain, 26 feailla, ja dat ledje viđa studeantta váttisvuohta.

Studeanttat dahke kásusfeaillaid bárrastávvalnomeniin ja eanemusat sii feilejedje nuppi ceahki h-álgosaš konsonántačohkiin, omd. ožžon veháš ruhta, ja preaspirašuvnnakeahtes konsonántačohkiin, omd. Dat lea maid stuorra fitnodagaid gilvvu.

Studeanttat dahke vádjit goalmmádasa (30 %) dássemolsašuddanfeaillain sihke h-álgosaš konsonántačohkiin ja klusiila- ja affrikáhtagemináhtain, goappašain 46 feailla.

h-álgosaš konsonántačohkiin studeanttat feilejedje dábálepmosit bárrastávvalnomeniid ovttaidloguin, maid sii čálle gievrras dásiide, omd. Lihkkus iin leat aidna gii smiehttá ná. h-álgosaš konsonántačohkiid feaillaide váikkuhii maiddái suopmaninterfereansa, mii

111

bođii oidnosii namalassii daid studeanttaid čállosiin, geat hupme Deanu čazádaga suopmaniid. Studeanttat čalle h-álgosaš konsonántačohkiid gievrras dássái dalle go jietnadedje nomena vokálaguovddáža oanehažžan, omd. áhčči mielas, /ä·hčii/. Dáidda feaillaide sáhtii váikkuhit suopmaninterfereanssa lassin maiddái ovttageardánahttin.

Klusiila- ja affrikáhtagemináhtain studeanttat feilejedje dávjjimusat aš-loahppasaš bárrastávvalnomeniin, maid sii čálle gievrras dássái, omd. Nuorra sápmelažžain stuorra oassi ii huma sámegiela. Feaillaid čilgehussan lei boasttoanalysa. Maiddái ovttageardánahttin vuhttui klusiila- ja affrikáhtagemináhtaid čállinfeaillain, go studeanttat čálle nomeniid gievrras dássái, omd. Leago dalle ealliid ja šádduid klonen riekta?. Preaspirašuvnnakeahtes konsonántačoahkit dagahedje viđádasa (20 %) dássemolsašuddanfeaillain, 30 feailla. Studeanttat čálle dábálepmosit ovttaidlogu bárrastávvalnomeniid gievrras dásis, nomena vuođđohámis, ja feaillaid čilgii ovttageardánahttin, omd. ožžotgo nuorat dakkár báiki gos sii ožžot leat vaiko eai.

Tabeallas 24 (s. 109) oidno, ahte dássemolsašuddanfeaillaid čilge dávjjimusat ovttageardánahttin, mii čilge goase beali (48 %) dássemolsašuddanfeaillain, 73 feailla.

Eanemusat studeanttat feilejedje bárrastávvalnomeniid konsonántaguovddážiin, maid sii čálle gievrras dássái, mii lei studeanttaide oahpis bárrastávvalnomena vuođđohámis. Ná studeanttat dorvvastedje ovttageardánahttimii. Tabeallas 24 boahtá ovdan, ahte nubbin eanemus dássemolsašuddanfeaillain vuhttui boasttoanalysa, njealjádasa (25 %) dássemolsašuddanfeaillain. Studeanttain lei 38 geardde boastto árvalus nomeniid konsonántaguovddážiid čállimis. Studeanttaid dahkan analysat vuođđuduvve jovssusgiela njuolggadusaide, dán dáhpáhusas davvisámegiela girjegiela njuolggadusaide.

Nubbin eanemusat studeanttat dahke grafemafeaillaid, 103 geardde. Grafemafeaillaide gullet dakkár feaillat, main nomeniid konsonántaguovddážiidda čállojuvvon hámit, rihkkot sáni kodifiserejuvvon čállinhámi, muhto mat eai leat dássemolsašuddanfeaillat, omd. máilmái (máilbmái), bohttosii, danja (dáinna). Studeanttat feilejedje konsonántaguovddáža čálalaš olggosbuktojumis eaige hálddašan čallinvuogi njuolggadusaid konsonántaguovddážiid ektui. Grafemafeaillain studeanttat dahke eanemusat boasttoanalysaid, vádjit golbma viđádasa (59 %) buot grafemafeaillain, 61 geardde. Eanemusat studeanttat feilejedje konsonántta šlája čállimis, omd. ŋ-grafema

112

sadjái čállojuvvui n-grafema, mánggas, mánga. Studeanttat čálle konsonántaguovddážii maiddái máŋgii boastto ceahki, nappo dahke guhkkodahkii guoskevaš feaillaid dego sániin rihkomušat, boahtevaš ja munje. 20 grafemafeaillas vuhttui ovttageardánahttin, mii čilge vádjit viđádasa (19 %) grafemafeaillain. Studeanttat ovttageardánahtte suorgásiid čállimis, go sii čálle daid ovtta ládje sániiguin, maid sii orro jurddašeame suorgásiid vuođđohápmin, omd. mearkašupmi (vrd. mearka). Studeanttat ovttageardánahtte maiddái dakkár bárahisstávvalnomeniin, main ii lean dássemolsašuddan, omd. buvttii rustegiid. Grafemafeaillain vuhttui maiddái 19 feaillas suopmaninterfereansa, mii čilge vádjit viđádasa (18 %) grafemafeaillain: stuorimus oasi feaillain dahke studeanttat, geat hupme Deanu čázádaga suopmaniid, omd. Sii imaštallet iezaset dáviid.

Tabeallas 24 (s. 109) boahta ovdan, ahte studeanttat dahke hábmenfeaillaid unnimusat, 53 geardde. Hábmenfeaillaide gullet dakkár feaillat, mas studeanta lea hábmen sátnái dakkár hámi, makkár sánis ii morfologalaččat oba leatge, omd. rikkisat, bohtosin, lávllas. Hábmenfeailla sivva gávdno studeantta giellamáhtus, go studeanta ii leat hálddašan nomena sojaheami. Nomeniid sojaheapmi lei váttis beare moatti studentii, geat geardduhedje máŋgii seamme feaillaid. Studeanttat dahke hábmenfeaillaid eanemusat preaspirašuvnnakeahtes konsonántačohkiin, main sii dahke badjel goalmmádasa (38 %) hábmenfeaillain, 20 feailla. Studeanttaid hábmenfeaillaid čilgii dábálepmosit ovttageardánahttin, go studeanttat čálle bárrastávvalnomeniid vuođđohámis oahpes gievrras dássái, jienasteddje su ođástusaid doaivus.

i, l, v-álgosaš konsonántačohkiin studeanttat bártidedje 13 geardde ja dán konsonántačoahkis studeanttat dahke viđádasa (25 %) hábmenfeaillain. Dáidde hábmenfeaillaide váikkuhii suopmaninterfereansa, go studeantta suopmanis konsonántačoahkis lei beare kvantitatiivvalaš dássemolsašuddan, omd. Deanu čázádaga suopmaniid mielde /â·lmmääj: â·l mää/, iige sihke kvantitatiivvalaš ja kvalitatiivvalaš dássemolsašuddan dego girjegielas almmái : álbmá. Studeanta ii diehtán, goas galggai čállit konsonántaguovddážii nasálagemináhta, lmm, ja goas fas klusiilanasála, lbm, omd.

Dokumeanttas hállet sápmelaš almmát. Dulkojin dáid feaillaid suopmana boađusin danne, go studeanttain lei studeantaiskosiin buorre giella, main eai lean morfologalaš eaige syntávssalaš feaillat. Kategoriserejin daid feaillaid goittotge hábmenfeaillaide, danne go studeanttat čálle nomeniidda dakkár hámiid, mat eai gávdno davvisámegielas.

113

Tabeallas 24 (s. 109) oidno, ahte badjel goalmmádasa (38 %) hábmenfeaillain čilge ovttageardánahttin, mii čilge 20 feailla. Boasttoanalogiija čilge maiddái badjel goalmmádasa (36 %) hábmenfeaillain, 19 feailla. Boasttoanalogiijas studeanttat heivehedje nomeniid sojaheapmái njuolggadusa, mii lei sidjiide oahpis juostá iežá sajis.

Boasttoanalogiijas lea ovdamearkan čuovvovaš hábmenfeaila, mas studeanta sojahii

nomena, mas lea r-álgosaš konsonántačoahki, fierbmi : fierpmi, i, l, v-konsonántačohkiid ládje fierbmi : *fiermmi, omd. Fiermmis gávdnon teavstta

duogaš lea deaŧalaš.

Hábmenfeaillaid studeanttat dahke eanet bárahisstávval- ja kontrakšuvdnanomeniin go bárrastávvalnomeniin. Gielalaš ihtagat, mat eai leat nu dábálaččat gielas ja mat spiehkkasit váldonjuolggadusain, dagahit váttisvuođaid dakkár studeanttaide, geain ii leat nanu eatnigiela máhttu gielas. Dakkár sánit ledje omd. almmái ja olmmoš, main lea eahpenjuolggaduslaš sojaheapmi. Stuorimus oasi dutkamuša feaillain studeanttat dahke goittotge bárrastávvalnomeniin. Studeanttat feilejedje beare 58 geardde bárahisstávvalnomeniin ja 15 geardde kontrakšuvdnanomeniin. Nomeniid almmái ja olmmoš lean rehkenastán kontrakšuvdnanomeniidda.

Dássemolsašuddan- ja hábmenfeaillaid studeanttat dahke guovtte geardde eanet giellaoahpalaš sadjehámiin, nominatiivvas ja genetiiva-akkusatiivvas, go sisdoallosadjehámiin. Sisdoallohámiin fas lokatiiva lei dat sadjehápmi, mii dagahii guovtte geardde eanet feaillaid go iežá sisdoallosadjehámit. Studeanttat feilejedje maiddái ovttaidlogu hámiin eanet go máŋggaidlogu hámiin. Dát dutkamuš ii atte vástádusa dasa, manne studeanttat leat feilen eanet giellaoahpalaš sadjehámiin ja ovttaidlogu hámiin. Giellaoahpalaš sadjehámiid ja ovttaidlogu hámiid stuorit feailameriide soaitá váikkuhit dat, ahte dat leat gielas dábáleappot ja daid frekveansa gielas lea stuorit go sisdoallosadjehámiin ja máŋggaidlogu hámiin. Soaitá maiddái leat, ahte dát hámit ledje váddáseappot studeanttaide. Dán dutkamušas in guorahallan, man ollu studeanttat čálle nomeniid konsonántaguovddážiid riekta, iige danne leat vejolaš diehtit, leatgo studeanttat feilen giellaoahpalaš sadjehámiin ja ovttaidlogu hámiin danne go dat leat váddáseappot vai danne go daid frekveansa gielas lea stuorit.

Obalohkái studeanttat orro hálddašeame nomeniid konsonántaguovddážiid riektačállima oalle bures. Vaikko feaillaid mearri orru stuorat, 308 feailla, de ášši ferte jurddašit viidát

114

perspektiivvas. 45 studeantta čálle studeantaiskosiin oktiibuot 19532 sáni ja 308 feailla ii leat dán olles sátnemearis go 1,6 proseantta, nappo oalle unnán. Dán dutkamušas ii čielgga, man ollu studeanttat leat čállán nomeniid konsonántaguovddážiid riekta ja dan ferte muitit bohtosiid geahčadettiin. Jos jurddaša galle feailla gaskamearálaččat okta studeanta dagai nomena konsonántaguovddážis ovtta studeantaiskosis, de boađusin livččii čieža feailla, mii lea oalle unnán.

Studeanttat feilejedje nomeniid konsonántaguovddážiid čállimis iežaset studeantaiskosiin gaskamearálaččat moatti geardde. Čieža studeantta eai feilen oktiige ja eanemusat feiliiga guokte studeantta, geat dagaiga 26 ja 25 feailla iežaska studeantaiskosiin. Studeanttaide dagahedje riektačállinfeaillaid beare dihto áššit, nappo muhtimat feilejedje pronomeniid čállimis, nuppit fas h-álgosaš konsonántačohkiin ja iežát fas preaspirašuvnnalaš konsonántačohkiin. Hárve dilli lei nu, ahte studeanttain ledje váttisvuođat máŋgga riektačállinnjuolggadusa hálddašeamis, dábáleappot ovtta dehe guovtti njuolggadusa hálddašeamis. Riektačállinfeaillaide lei dábálaš dat, ahte studeanttat dávja geardduhedje iežaset feaillaid, nappo čálle boasttohámi máŋgii.

Orrunai leahkime nu, ahte go studeanta oktii mearridii mot sátni čállojuvvui, de son doalahii dan vuogi čállit sáni ja ná stuorimus oassi feaillain ledje systemáhtalaččat ja geardduhuvvojedje máŋgii.

Máŋgga feailla oktavuođas riektačállinfeailla šaddamii orro váikkuheame máŋga ášši oktanaga ja feailla kategoriseren dušše ovtta čilgehusa vuollái lei váttis. Lea lunddolaš, ahte feaillaide váikkuhedje máŋga siva oktanaga ja ná kategoriseren ovtta siva vuollái lea váttis, nu maiddái mu dutkamušas. Muhtin feaillaide lei álki vuohttit čilgehusa, muhtin feaillaide váddáset. Feailla čilgehusa ozadettiin mun geahčadin studeantta giela oppalaččat ja atnen dan dieđu veahkkin feailla čilgehusa guorahallamis.

Doaivvun, ahte dán dutkamuša bohtosiid sáhttá atnit ávkin davvisámegiela girjegiela oahpahettiin. Dán dutkamuša bohtosiid vuođul oaidná, mat konsonántaguovddážat dagahedje studeanttaide eanemusat riektačállinváttisvuođaid ja makkár feaillaid sii dahke. Oahpaheaddjit sáhttet dutkamuša dieđuid vuođul bidjat lasi návccaid juste dáid konsonántaguovddážiid oahpaheapmái ja smiehttat, mot unnidit feailameriid dáin konsonántaguovddážiin.

115

Vai dutkamuš ii livčče viidon beare sakka, de mearridin guođđit eret dakkár nomeniid, main konsonántaguovddáš lei čállojuvvon riekta. Goittotge dát diehtu livččii lean ávkkálaš bohtosiid geahčadettiin vai livččii sáhttán veardidit, man ollu studeanttat máhtte čállit riekta ja man ollu sii feilejedje. Dalle livččii maiddái sáhttán dahkat luohttehahttit jurddabohtosiid, go livččii diehtán konsonántaguovddážiid frekveanssa.

Livččii suohtas guorahallat ja dutkat eanet, dagahedjego ovttaidlogu hámit studeanttaide duođaid eanet riektačállinfeaillaid go máŋggaidlogu hámit ja man bures studeanttat hálddašedje iešguđetge konsonántaguovddážiid, nappo man ollu sii čálle daid riekta ja man ollu studeanttat feilejedje riekta čállojuvvon hámiid ektui. Nomeniid konsonántaguovddážiid lassin livččii suohtas maiddái dutkat, makkár feaillaid studeanttat dahket vearbbaid konsonántaguovddážiin ja man ollu dat dagahit feaillaid.

Livččii maiddái suohtas guorahallat iežá posišuvnnaid riektačállima hálddašeami, dego vokálaguovddáža ja sokki.

116 Gáldut:

Aejmelaeus, Salme 1972: Ylioppilasaineiden virheistä. Kevään 1970 aineiden tarkastelua. Helsingin yliopiston kasvatustieteen laitos. Tutkimuksia n:o 20, Helsinki.

Aikio-Puoskari, Ulla 1997: Saamen kielen opetus ja saamenkielinen opetus Suomessa.

– Esko Korkeakoski (doaimm.): Saamelaisten koulutuksen tila peruskoulussa ja lukiossa s. 89–102. Opetushallitus, Helsinki.

––––– 2001a: The language rights of the indigenous Saami in Finland-under Domestic

––––– 2001a: The language rights of the indigenous Saami in Finland-under Domestic

In document Studeanttaid feaillat nomeniid konsonántaguovddážiin jagi 1995-2003 davvisámegiela eatnigiela studeantaiskosiin (sivua 104-129)